Speciál: Muchomůrka červená a psychedelické houby (psilocybin). Jaký je mezi nimi rozdíl?

19.12.2023

Amanita muscaria neboli muchomůrka červená je ikonická červenobíle skvrnitá houba, která jako by pocházela ze samotné říše divů – byla pravděpodobně nejstarším a nejrozšířenějším halucinogenem, který kdy lidstvo poznalo. Muchomůrky patří mezi psychoaktivní houby, ale od tradičních tzv. magických hub se liší. Výraz „magická houba“ obvykle označuje mnohem méně barevné odrůdy obsahující psilocybin, které mohou vyvolávat transcendentní stavy a projevy mysli. To, co však odlišuje muchomůrku červenou od tradičních „magických“ odrůd hub (obsahujících psilocybin), přesahuje podmanivý vzhled a účinky. V tomto článku proto prozkoumáme hlavní rozdíly mezi Amanita muscaria a psychedelickými houbami, řekneme si kde rostou, projdeme jejich účinné látky, léčivé vlastnosti a taky se podíváme na to, jak je to s legálností.

„Magické houby“ (psilocybin) a Muchomůrka červená

Houby známé spíše jako „magické houbičky“, jsou houby, které obsahují psychoaktivní látku zvanou psilocybin – přirozeně se vyskytující psychedelickou látku, která se po požití mění na psilocin a je známo, že vyvolává silné vizualizace a mystické prožitky.

Co je dobré vědět o magických houbách:

Psychedelické (psilocybinové) houby mají obvykle světle hnědé až bělavé kloboučky různých velikostí a bílé až hnědé stopky, někdy s namodralým nádechem.

Více než 200 druhů hub obsahuje psilocybin nebo jeho derivát psilocin. Běžně studovaným druhem je Psilocybe cubensis neboli Lysohlávka kubánská; v rámci něj jsou velmi oblíbené poddruhy zvané „Golden Teacher“ (zlatý učitel) – název je odvozen od zlatavých klobouků hub.

Psilocybinové houby patří v Evropě i USA k nejoblíbenějším a nejčastěji používaným magickým houbám s dlouhou historií v duchovních i náboženských rituálech.

Houby Amanita muscaria jsou známé jako „muchomůrky“ díky své schopnosti přitahovat a zabíjet mouchy (mořit mouchy). Tento psychoaktivní druh obsahuje jako hlavní účinné látky muscimol, kyselinu ibotenovou a muskarin. Houby rodu Amanita mohou být při konzumaci v syrovém stavu toxické a jsou příbuzné několika smrtelně jedovatým druhům, včetně Amanita phalloides (známé jako „klobouk smrti“ nebo „smrtící čepice“).

Co je dobré vědět o muchomůrkách:

Muchomůrky jsou ikonické a nepřehlédnutelné houby, často popisované jako pozoruhodně krásné díky svým šarlatově červeným kloboučkům.
Odborníci považují muchomůrku za psychoaktivní, ale ne za tradiční psychedelikum, protože nepůsobí na stejné receptory jako psilocybin nebo psilocin. Místo toho působí především na receptory, které mohou vyvolat éterický, snový a sedativní stav.
Muchomůrky mohou po požití způsobit extrémní pocení, zvracení a dočasnou psychózu, pokud není kyselina ibotenová správně dekarboxylována.
Rod muchomůrek obsahuje asi 600 druhů, včetně některých nejtoxičtějších známých hub vyskytujících se po celém světě.

Kde houbičky rostou?

Psilocybinové houby rostou ve všech částech světa a mohou přežít téměř v jakémkoli klimatu. Většina druhů obsahujících psilocybin se vyskytuje na loukách a v lesích tropických a subtropických lesů, obvykle v půdě bohaté na humus a rostlinné zbytky. Tyto houby rostou kolem pařezů mrtvých stromů, na rozkládajícím se dřevě nebo na travnatých plochách, na které dopadá hodně slunečního světla. Některé z nich byly spatřeny i v blízkosti kostelů a chrámů.

Magické houbičky se mohou také pěstovat uměle ve sterilním prostředí s kontrolovanou teplotou a světlem v interiéru pomocí speciálních výtrusů a substrátu. Je důležité dbát na to, aby substrát neobsahoval těžké kovy.

Houby Muchomůrky červené pocházejí z oblastí mírných nebo boreálních lesů severní polokoule. Například do Spojených států se v současné době dovážejí z Litvy, Polska, Ukrajiny, Sibiře a dalších oblastí.

Přesto je lidé nacházejí po celém světě v Brazílii, jižní Africe, střední Asii, Severní Americe a samozřejmě i u nás v Evropě. Muchomůrka červená přežívá v symbiotickém vztahu s okolními rostlinami. Roste především pod větvemi stromů v rozsáhlých lesích, jako jsou břízy, borovice, smrky, jedle a modříny.

Aktivní látky v houbičkách a muchomůrkách

muchomůrka3

Sloučeniny magických hub

Existuje více než 200 druhů psychedelických hub, z nichž každá obsahuje více než 400 účinných látek. Nejznámější psychoaktivní složkou je však psilocybin.

Psilocybin je považován za proléčivo, což znamená, že ho tělo musí nejprve metabolizovat, než se stane účinným. Když tedy lidé konzumují magické houby, játra psilocybin stráví a přemění ho na biologicky dostupnou formu známou jako psilocin v procesu zvaném defosforylace.

Psilocybin i psilocin jsou psychoaktivní, ale psilocin je zodpovědný za většinu psychedelických účinků magických hub. Stejně jako LSD působí tyto sloučeniny především na serotoninové receptory v mozku – receptory podtypu 5-HT2A (serotonin) – a vytvářejí tak změněný smyslový prožitek.

Kromě psilocybinu a psilocinu obsahují magické houby více než stovku účinných látek, které přispívají k celému spektru účinků houby.

Baeocystin: prekurzor a analog psilocybinu. Nalezen jako méně významná aktivní sloučenina.
Norbaecystin: Analog psilocybinu a minoritní aktivní sloučenina (alkaloid).
Norpsilocin: derivát psilocybinu. Působí na receptory 5-HT2A s větší účinností než psilocin.
Aeruginascin: Aktivní metabolit aeruginascinu, přirozeně se vyskytujícího tryptaminu. Je chemicky podobný psilocybinu a psilocinu.
4-hydroxy-N,N,N-trimethyltryptamin (4-HO-TMT): Domnělý aktivní metabolit aeruginascinu, přirozeně se vyskytujícího tryptaminu „psychedelických hub“. Tato sloučenina je úzce příbuzná bufoteninu, N-trimethyl analogu serotoninu, který se přirozeně vyskytuje v jedu ropušnic.
Harmín: beta-karbolinový alkaloid s různými psychofarmakologickými účinky.

Sloučeniny muchomůrky červené (Amanita muscaria)

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je složitý druh houby, která je toxická a halucinogenní. Odborníci považují muchomůrku za psychoaktivní, ale ne za tradiční psychedelikum, protože neobsahuje aktivní sloučeniny, které interagují se serotoninovými receptory, jako je tomu u psilocybinových hub, LSD nebo meskalinu. Místo toho Amanita muscaria obsahuje muscimol, kyselinu ibotenovou a muskarin, které v mozku působí odlišně a jsou zodpovědné za psychoaktivní účinky.

Muscimol je látka tlumící centrální nervový systém, která může působit na receptory GABAa a vyvolávat sedativně-hypnotické, depresivní a halucinogenní psychoaktivity. Je nejsilnější psychoaktivní látkou A. muscaria a je desetkrát silnější než kyselina ibotenová.
Kyselina ibotenová interaguje s glutamátovými receptory, což ji činí více stimulující a energizující. Pokud houby obsahují více kyseliny ibotenové než muscimolu, uživatelé obvykle hlásí zmatenost, agitovanost a euforii.
Muskarin se v Muchomůrce červené vyskytuje ve stopovém množství (0,02 % sušiny) a je nejslabší psychoaktivní sloučeninou v tomto ikonicky skvrnitém druhu. Přesto tento drobný alkaloid působí na muskarinové acetylcholinové receptory v parasympatickém nervovém systému a vyvolává pozoruhodné účinky, včetně slinění a pocení. Muskarin je také spojován se sexuálním vzrušením, pláčem, trávením a vyprazdňováním.

Psychedelické vs. psychoaktivní účinky

Magické houby mají psychedelické účinky, zatímco Muchomůrka červená vyvolává psychoaktivní účinky. Rozdíl mezi psychedelickými a psychoaktivními účinky spočívá v mechanismu účinku a pociťovaném prožitku.

Klasická psychedelika, jako je psilocybin, obvykle zapojují serotoninové receptory v mozku, což vede ke změnám vnímání, emočním posunům a dokonce k duchovnímu probuzení. Přitom vytvářejí nová nervová spojení skrze jev zvaný neuroplasticita mozku. Tohle „přepojení mozku“ umožňuje uživatelům přehodnotit svůj život a provést v něm trvalé změny.

lysohlávky

Psychedelické účinky houbiček obecně zahrnují:

Vizuální vjemy, jako jsou aureoly kolem světel a předmětů, magické bytosti
Živé barvy, obrazce a zkreslené vidění
Pocit, že svět kolem dýchá
Flashbacky a přehodnocování vzpomínek

Psychedelické účinky se mohou objevit 30 až 60 minut po konzumaci psilocybinových hub, vrcholí po 1 až 2 hodinách a trvají přibližně 4 až 6 hodin, přičemž období „afterglow“ někdy trvá několik hodin až několik dní.

Psychoaktivní účinky Amanita muscaria se projevují mnohem jinak než u magických hub. Lidé, kteří A. muscaria požijí, často upadají do hlubokého spánku, přičemž vize a vhledy se běžně objevují ve snech. Někteří popisují účinky jako podobné alkoholovému opojení.

Odborníci tvrdí, že muscimol v Muchomůrce červené nevyvolává halucinační účinky jako houby s psilocybinem a postrádá vlastnosti „změněného stavu vědomí“, které umožňují klasická psychedelika.

Psychoaktivní účinky Amanita muscaria obecně zahrnují:

Fyzické uvolnění nebo sedativní účinek
Euforii a stav podobný snění
Rozmazané vidění
Ztráta motorických schopností

Někteří uživatelé mohou navíc pociťovat mírnou až extrémní nevolnost nebo křeče. V extrémních případech docházelo k dočasnému šílenství, kómatu a dokonce ke smrti, což z A. muscaria činí jeden z nejzáhadnějších druhů hub. Příznaky se objevují 30 až 90 minut po konzumaci této houby a jsou nejintenzivnější po 2 až 3 hodinách.

Léčivé využití houbiček

Výzkum psilocybinu se datuje do 60. let 20. století a naznačuje, že by tato látka mohla hrát slibnou roli při léčbě různých poruch. Psilocybinové houby se objevují v terapeutických prostředích při onemocněních, jako jsou migrény a klastrové bolesti hlavy, obsedantně-kompulzivní poruchy, úzkost, deprese, posttraumatická stresová porucha a závislost.

Výzkum naznačuje, že psilocybin „způsobuje podstatné a trvalé snížení deprese a úzkosti u pacientů s život ohrožující rakovinou.
Jiná studie prestižní londýnské výzkumné skupiny naznačuje, že psilocybin by mohl být využíván k léčbě celoplošné těžké deprese.
Studie z roku 2015 shledala psilocybin užitečným při léčbě alkoholismu.

Houby Amanita muscaria se pro své analgetické, protizánětlivé, anxiolytické (snížení napětí, strachu, úzkosti) a stimulační účinky používají v medicíně u kmenových společenství ve Skandinávii, východní Evropě a Rusku již stovky let.

Nedávný výzkum farmakologie tato tradiční použití podporuje a ukazuje, že muscimol v Muchomůrce červené může mít několik léčivých účinků, včetně:

Léčby stresu a úzkosti
Zmírnění bolesti svalů
Podporu regeneračního spánku
Působení proti nádorovým onemocněním a na ochranu paměti

Kniha Microdosing Amanita Muscaria od Baba Masha s předmluvou odborníka na mikrodávkování, doktora Jamese Fadimana, popisuje výsledky studie o léčivých účincích mikrodávkování Amanita muscaria, kterou provedlo 3 000 osob.

Baba Masha vysvětluje, jak Muchomůrku červenou bezpečně používat, včetně návodu na sušení hub, přípravu tinktur, čajů, olejů a mastí; a také účinná množství mikrodávek. Autorka odhaluje léčebný potenciál Muchomůrky červené při široké škále onemocnění, včetně deprese, nespavosti, migrény, alergií, zánětu dásní, pálení žáhy, ekzému, lupénky, epilepsie, hypertenze a hormonálních dysfunkcí. Účastníci studie také uváděli úlevu od bolesti a úspěchy při přerušení závislosti na alkoholu, opiátech, nikotinu, kofeinu a jiných narkotikách.

Jak je to s legálností houbiček?

Muchomůrka červená (Amanita muscaria)

Muchomůrka není v České republice zakázaná. Nicméně, i když není považována za zákonem zakázanou látku, je důležité si uvědomit, že obsahuje toxiny a může být při požití nebezpečná. Obsahuje látky, které mohou způsobit otravu a nepříjemné nebo vážné vedlejší účinky, jako je zvracení, průjem, nevolnost, zmatenost nebo dokonce selhání orgánů.

Jiné houby s obsahem psilocybinu – lysohlávky

Pěstování, přechovávání nebo předávání jiné osobě je v ČR trestné. Závažnost je posuzována dle množství držené látky. Za množství „větší než malé" je v ČR považováno nad 40 plodnic halucinogenních hub (nebo množství obsahující nad 50 mg psilocinu či odpovídajícího množství psilocybinu, tj. přibližně 70 mg). Držení většího než malého množství lysohlávek již může být posuzováno ne jako přestupek, ale jako trestný čin.

⚠️ Užívání muchomůrky červené nebo „magických hub“ za účelem rekreačního užívání není bezpečné a může mít nežádoucí zdravotní následky.

Jak se Muchomůrka červená používala v minulosti?

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) má dlouhou historii v duchovních i náboženských ceremoniích a záznamy o jejím používání v rituálních nápojích sahají až do doby před 4 000 lety. Domorodí obyvatelé Sibiře, Skandinávie, východní Evropy a Ruska věřili, že muchomůrka má léčivé účinky. Červeně skvrnité houby používali mimo jiné k úlevě od bolesti, zánětů, úzkosti a také jako stimulant.

Novodobé využití Muchomůrky červené je rozmanité, od léčebného užití přes insekticid na mouchy až po svatební hostiny. Vždy záviselo na lokalitě a okolnostech.

Slovinsko

Amanita muscaria se po staletí používá jako insekticid. Časopis Journal of Ethnopharmacology uvádí, že Slovinci namáčeli tuto houbu do mléka nebo vody, aby se z ní uvolnila kyselina ibotenová a muscimol, které přitahovaly a zabíjely mouchy.

Litva

V odlehlých oblastech Litvy se údajně houba Amanita muscaria namáčela do vodky. Litevci pak houby konzumovali při svatebních hostinách a také při šamanských rituálech Sámů na dalekém severu země.

Sibiř

V díle Fly Agaric: A Compendium of History, Pharmacology, Mythology, & Exploration, autor popisuje různé způsoby, jak Sibiřané používali houby Amanita muscaria napříč kulturami. Například domorodí sibiřští pastevci sobů z kmene Chantů a Korjaků používají sušenou Muchomůrku pro získání větší energie, aby udrželi krok se stádem, a také jako analgetikum, anxiolytikum a prostředek na spaní. Korjačtí šamani údajně Muchomůrku uctívali pro její schopnost spojit se s říší duchů a také na pomoc s prováděním věšteb.

muchomůrka5

‍Zajímavosti o mytologii a folklóru muchomůrek

Mytologie a folklór kolem muchomůrek je ohromující. Přesto se některé z nejznámějších teorií spojených s tímto pestrobarevným druhem hub vztahují k mystickému nápoji používanému ve starověké Indii a Íránu a také k tezi o počátku vzniku Santa Clause.

Starověký mystický nápoj, sóma

Mezi velmi dobře zdokumentované případy užívání halucinogenních látek v dávných kulturách patří zejména užívání posvátné rostliny v Indii. Z ní se připravoval božský nápoj sóma, který měl moc uvádět své věřící do extatických stavů „na pomezí nebe a země“. Historie sómy sahá téměř 4 000 let zpátky do oblasti Asie a údolí starověkého Indu.

V knize Soma, the Divine Mushroom of Immortality, z roku 1968 autor Gordon Wasson tvrdil, že rituální védský nápoj sóma se vyráběl z houby Amanita. Vodítkem, které Wassona přivedlo k této ostře sledované teorii, bylo to, že posvátné hinduistické texty popisují používanou „rostlinu“ jako malou a bezlistou, s masitým stonkem, kterou lze nalézt pouze v horách, tedy přesně tam, kde muchomůrka v této oblasti rostla.

Alternativní teorie o Santa Clausovi

V knize Mushrooms and Mankind (Houby a lidstvo) od Jamese Arthura se objevuje domněnka, že vánoční tradice se Santa Clausem začala vznikat díky Muchomůrce červené a šamanům ze Sibiře. Traduje se, že během zimního slunovratu šamani sbírali houby, sušili je na stromech a pak je darovali vesničanům. Avšak kvůli hustému sněžení, které blokovalo vchody do domů, museli šamani házet pytle se sušenými houbami do otvorů ve střechách a přitom se oblékali do bílé a červené barvy na počest houby.

Otázky a odpovědi, které tě mohou zajímat

Obsahuje Amanita muscaria psilocybin?

Amanita muscaria neobsahuje psilocybin ani psilocin. Účinné chemické látky, které tato houba obsahuje, jsou spíše muscimol, kyselina ibotenová a muskarin.

Je muscimol psychedelická sloučenina?

Muscimol je psychoaktivní sloučenina nalezená v některých druzích muchomůrek, jako je například muchomůrka červená (Amanita muscaria), ale není považovaný za psychedelikum. Je považován za delirant.

Muscimol má schopnost působit jako agonista na GABA(a) receptor, což je typ receptoru pro neurotransmiter GABA (kyselina gama-aminomáselná) v mozku. Při interakci s těmito receptory může muscimol způsobit změny ve vnímání reality a myšlení. Následkem užití muchomůrky červené obsahující muscimol mohou být halucinace, zkreslení smyslů, změny nálady a další psychoaktivní účinky.

Proč je legální držet houby Amanita muscaria, ale ne psilocybin?

Psilocybin v magických houbách je v České republice zařazen do seznamu zakázaných psychotropních látek (Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb.), zatímco muscimol a kyselina ibotenová v muchomůrce červené (Amanita muscaria) jsou obecně neregulované.

Zdroje:

Článek byl z velké části přeložen z anglického populárně-naučného článku, jehož autorem je Masha Ty z ACS Laboratory, upraven a doplněn o další informace.

[1] ACS Laboratory, Masha Ty (2023) Amanita Muscaria vs. Psychedelic Mushrooms (Psilocybin): What’s the Difference?

https://www.acslab.com/mushrooms/amanita-muscaria-vs-psychedelic-mushrooms#5

[2] ACS Laboratory, Masha Ty (2022) Amanita Muscaria (Fly Agaric): History & Toxicology of the Most Misunderstood Mushroom

https://www.acslab.com/mushrooms/amanita-muscaria-history-toxicology

[3] Alžběta Kovářová, Masarykova Univerzita, Filozofická fakulta (2019) Psychologické důsledky užívání Ayahuascy

https://is.muni.cz/th/wm0k2/Kovarova_DP_.pdf

[4] Zákony pro lidi. Nařízení vlády č. 463/2013 Sb. Nařízení vlády o seznamech návykových látek

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-463

[5] NZIP (Národní zdravotnický informační portál); Státní zdravotní ústav. Halucinogenní drogy: lysohlávky

https://www.nzip.cz/clanek/307-lysohlavky

Předchozí článek Další článek